Jak jsme natáčeli špionážní thriller o pandemii?

Jsme v jednom kole - v sobotu 17. 4. 2021  jsme se vrhli na natáčení krátkého filmu s příhodným názvem: “Koronavir” - neboli špionážního thrilleru na pozadí na globální pandemie.

Ačkoliv šlo o vlastní projekt, rozhodně se nedal označit za malý - tolik ke skoro dvaceti lidem, kteří se zúčastnili natáčení.

Sobotní den jsme tedy strávili v open space kancelářích v Praze, které nám byly poskytnuty k natáčení.

Sešlo se nás hodně - patnáct účastníků z patnácti si přineslo potvrzené negativní testy, abychom nemuseli natáčet o původu a počátku koronaviru v rouškách, které podle scénáře nebyly na místě.

Do natáčení se nezapojili jen herci z DAMU, ale také komparzisti a nadšení lidé z města pražského i jiného.

Začalo se scénou v redakci, kde novináři rozepisují smrt známé vědkyně.

Vizážistka zasáhla a doupravila pár detailů, oblečení vybrané, rekvizity nachystané a všichni připraveni.

Klapka, zvuk, kamera jede - a první scéna nám trvala skoro hodinu namísto předpokládaných 30ti minut. Zvuk šustil, klapka zapomněla předškolní matematiku a spletla si pětku se šestkou, šéfredaktorka se smála a vypnul se počítač s obrázkem zavražděné vědkyně, co měl zůstat zapnutý. Obavy se rozplynuly, herci podali profesionální výkon a šlo se dál.

Následovala scéna tiskové konference.

Oba ministři už byli připravení, novináři vyrovnaní v řadě a paní Alžběta v roli šéfredaktorky s úsměvem uvedla oba hosty očekávající příval otázek.

Natočení scény zepředu, z boku, z podledu i nadhledu nám zabrala hodiny dokonce dvě.

Musím uznat, že nebyla ani krátká, ani jednoduchá, neb skoro každý z herců měl mluvenou roli.

Nakonec se celá velká scéna zdárně dotočila a my se nahrnuli ven natočit scénu další - příjezd ministrů.

Ponurou atmosféru dokresloval déšť a teploty připomínající půlku února - to jsme bohužel pociťovali hlavně my - zvukař, klapka, herci a kameraman, stírající kapky z objektivu.

Limuzína úspěšně přivezla oba ministry, proběhlo přivítání a my s jásotem běželi zpět do kanceláří dotočit pár posledních scén - konfrontační rozhovor ministra s novinářkou, nenápadnou radu o respirátorech zvědavé šéfredaktorce a jedno pořádný filmařský drama - útěk a pláč herečky, jejíž kamarádka vědkyně byla chladnokrevně zavražděna.

Jako poslední se ten den v odpoledních hodinách natočily ještě scény venkovní - objevil se první člověk s respirátorem na veřejnosti, první zdravotní komplikace lidí a bylo to tu - únik utajovaného viru a konec natáčení.

Video už je ve střižně - coming soon! 

Mezitím se mrkněte na trailer zde: